Hned tři výbory Senátu měly ve středu 12. srpna na programu projednání rozsáhlé novely stavebního zákona. A všechny doporučily její zamítnutí. V diskuzi zazněla kritika nepřehlednosti předpisu i obavy z neodhadnutelných dopadů. Podobné výtky se už během projednání ve Sněmovně ozývaly z více stran. V prvním ze série článků přinášíme komentář k vybraným hlavním výhradám.

Novela stavebního zákona mění celkem 42 zákonů, Poslanecká sněmovna ji schválila v červenci 2026. Během projednávání vznesli výhrady k návrhu kromě části poslanců i Komora autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT), veřejný ochránce práv, ekologické nevládní organizace sdružené v Zeleném kruhu i další subjekty. Výhrady se týkaly jak celkového koncepčního směřování reformy, tak konkrétních navržených změn a způsobu, jakým byl návrh připraven a projednán.

Část připomínek upozorňuje na reálná rizika, která jsou s reformou tohoto rozsahu nepochybně jsou spojena. Část kritiky stojí na nepřesném nebo zjednodušeném výkladu navržených změn. V článku usilujeme o rozlišení skutečně problematických dopadů od výtek, které jsou podle názoru autora ve veřejném prostoru přeceňovány nebo dezinterpretovány.

1. Přechod na centralizovanou stavební správu

Kritika: Novela vytváří novou centralizovanou soustavu stavebních úřadů (úřadů rozvoje území krajů a Úřadu rozvoje území ČR). V souvislosti s tím předpokládá převedení úředníků ze současných obecních a krajských stavebních úřadů pod novou státní stavební správu do konce roku 2027. Podle kritiků centralizace narušuje princip subsidiarity, odtrhuje rozhodování od místní znalosti území a oslabuje vliv samospráv. Plán přechodu podle nich není dostatečně připraven.

Hodnocení: Obava, že se reformu nepodaří technicky a personálně zvládnout, je pochopitelná a jde skutečně o klíčové riziko celého záměru. Bez funkční nové soustavy stavebních úřadů reforma svůj účel nesplní. Tato reforma však není aktuálním „výmyslem“ předkladatelů novely. Princip jednotné státní stavební správy byl součástí již původního znění nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb., schváleného v roce 2021. Nynější novela na tuto koncepci navazuje.

Centralizace přitom sleduje legitimní cíle: odstraňuje mikro-úřady tvořené jedním nebo dvěma úředníky bez reálné zastupitelnosti, posiluje celkovou personální kapacitu systému a vytváří podmínky pro sjednocení výkladu právních předpisů stavebními úřady. Oslabení vlivu samospráv na výkon státní správy pak není vedlejším nezamýšleným důsledkem, ale záměrem. Samosprávy výkon státní správy ovlivňovat nemají, protože právě v tom spočívá problém tzv. systémové podjatosti.

‍Čtěte více na fbadvokati.cz.

‍