Návrhem nového stavebního zákona se 3. a 4. února podrobně zabývaly výbory Poslanecké sněmovny – hospodářský, pro veřejnou správu a ústavněprávní. Z celkem tří návrhů podpořily výbory návrh skupiny poslanců připravený ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR).
Návrh ve verzi původně předložené vládou (podrobnosti najdete zde) přináší podle našeho názoru některá zlepšení oproti současné právní úpravě. Jde především o zavedení jednotného řízení o povolení záměru, zrychlení rozhodování tím, že v případě odvolání musí odvolací stavební úřad rozhodnout s konečnou platností, posílení digitalizace, včetně zavedení elektronického spisu, nebo podrobnější úpravu plánovacích smluv. V jiných aspektech ale hodnotíme vládní návrh jako nedůsledný nebo chybný. Jde především o neúplnou reformu stavební správy (zachování „obecních“ stavebních úřadů), nejasný model integrace dotčených orgánů do rozhodování stavebních úřadů, nedostatečnou vymahatelnost lhůt pro rozhodování nebo nedostatečné posílení postavení obcí v rámci úpravy územního plánování.
Kromě drobnějších pozměňovacích návrhů jednotlivých poslanců bylo k vládní předloze zákona zpracováno několik rozsáhlejších, komplexních pozměňovacích návrhů, které usilují o její poměrně podstatné změny.
Pokračujte ve čtení ZDE.
Kdo plánuje stavět bytový dům, stráví několik let jen administrativou. Na tom, že povolování staveb je u nás zbytečně složité, se shodují investoři i obce.
Situaci má zlepšit nový stavební zákon, který 14. července 2021 schválil Parlament a účinnost nabude od 1. července 2023. Nová vláda aktuálně připravuje odkladovou i věcnou novelu, které mají posunout účinnost a posléze změnit některé části zákona.
Aktuální informace o chystaném zákonu vám přinášejí Frank Bold Advokáti. Jako spoluautoři původního návrhu zákona jsme přední experti na stavební právo a územní plánování v České republice.
Jaké nejdůležitější aspekty obsahuje nový stavební zákon? Přečtěte si 5 hlavních změn.