ČTK – Představitelé pětice politických stran budoucí vládní koalice, tedy ODS, KDU-ČSL, STAN, TOP 09 a Pirátů, předložili avizovaný návrh na roční odklad účinnosti většiny nového stavebního zákona. Cílem jejich předlohy je hlavně oddělit a odložit vznik krajských stavebních úřadů jako orgánů státní stavební správy. Zákon přesouvá stavební úřady pod stát a počítá se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu. Pod ním by měly být jednotlivé stavební úřady organizované podobně jako třeba u Finanční správy.
Přechod stavebních úřadů zcela pod stát může podle stran ochromit stavební řízení a vzdálit jej občanům. Jejich nynější návrh počítá například s tím, že nový stavební zákon sice nabude účinnosti k 1. červenci 2023, jak bylo původně schváleno, ale pouze ve vztahu k tzv. vyhrazeným stavbám. To jsou podle přílohy k zákonu například stavby dálnic, drah, přenosové soustavy nebo elektrárny s výkonem nad 100 megawatt a zásobníky plynu. Na všechny ostatní stavby i na vše ostatní, co stavební zákon upravuje, by se použil dosavadní stavební zákon.
Vznikne tak Specializovaný stavební úřad pro vyhrazené stavby, ale už nikoli krajské stavební úřady. Nejvyšší stavební úřad musí být zřízen, bude však zřízen pouze organizačně, jeho úkoly bude fakticky plnit ministerstvo pro místní rozvoj, ale nevznikne jako samostatný úřad, uvádí důvodová zpráva.
Kdo plánuje stavět bytový dům, stráví několik let jen administrativou. Na tom, že povolování staveb je u nás zbytečně složité, se shodují investoři i obce.
Situaci má zlepšit nový stavební zákon, který 14. července 2021 schválil Parlament a účinnost nabude od 1. července 2023. Nová vláda aktuálně připravuje odkladovou i věcnou novelu, které mají posunout účinnost a posléze změnit některé části zákona.
Aktuální informace o chystaném zákonu vám přinášejí Frank Bold Advokáti. Jako spoluautoři původního návrhu zákona jsme přední experti na stavební právo a územní plánování v České republice.
Jaké nejdůležitější aspekty obsahuje nový stavební zákon? Přečtěte si 5 hlavních změn.