Legislativní rada vlády (LRV) projednala ve čtvrtek 25. 6. návrh nového stavebního zákona. LRV jednání o tomto návrhu přerušila a s řadou zásadních připomínek návrh vrátila Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) k úpravám.
LRV přitom ve svých připomínkách mj. konstatovala, že návrh, který jí byl předložen, se v mnoha důležitých bodech odchyluje od základních principů a cílů vládou schváleného věcného záměru zákona. Stejně tak se zásadně liší od návrhu předloženého v listopadu do připomínkového řízení, který naopak z věcného záměru důsledně vycházel.
Příčinou těchto zásadních změn byla snaha MMR vyhovět co největšímu počtu připomínek jiných ministerstev a dalších subjektů, které z různých důvodů nesouhlasí s radikální reformou stavebního práva. Tato snaha vyhovět pokud možno všem kritikům však nutně vedla k opuštění řady základních principů věcného záměru a jednotné koncepce zákona.
Postup MMR není v souladu s Legislativními pravidly vlády, která vyžadují, aby návrh zákona vycházel z věcného záměru a každá dílčí odchylka byla dostatečně zdůvodněna. Legislativní pravidla jsou přitom pro ministerstva závazná. Na zásadní změny návrhu navíc nemohly reagovat ty subjekty a instituce, které souhlasily s jeho původně předloženou podobou. I z tohoto hlediska LRV předložený návrh kritizovala.
Nejpodstatnější rozdíly mezi původním a upraveným návrhem spočívají v oblastech reformy stavebních úřadů a integrace rozhodování. Původní návrh v souladu s věcným záměrem navrhoval vytvoření jednotné soustavy „státních“ stavebních úřadů, v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. V oblasti povolování staveb tak již neměly rozhodovat úřady územních samosprávných celků, ale úředníci ve služebním poměru ke státu. Návrh předložený LRV však obsahuje kombinaci dosavadních „obecních“ stavebních úřadů s novými státními, doplněnou navíc o speciální úřad pro velké infrastrukturní stavby. Úředníci „obecních“ stavebních úřadů zůstávají mimo služební poměr a přetrvává u nich riziko systémové podjatosti.
Přečtěte si celý komentář Frank Bold Advokátů a dalšími podrobnostmi ZDE.
Kdo plánuje stavět bytový dům, stráví několik let jen administrativou. Na tom, že povolování staveb je u nás zbytečně složité, se shodují investoři i obce.
Situaci má zlepšit nový stavební zákon, který 14. července 2021 schválil Parlament a účinnost nabude od 1. července 2023. Nová vláda aktuálně připravuje odkladovou i věcnou novelu, které mají posunout účinnost a posléze změnit některé části zákona.
Aktuální informace o chystaném zákonu vám přinášejí Frank Bold Advokáti. Jako spoluautoři původního návrhu zákona jsme přední experti na stavební právo a územní plánování v České republice.
Jaké nejdůležitější aspekty obsahuje nový stavební zákon? Přečtěte si 5 hlavních změn.